Z deníku učitelky základní školy 18
„Paní učitelko, já to nechápu, jak to ten Ježíšek stihne pokaždé dát všechno pod stromek, každý rok ho hlídám a vždycky mne přetrumfne,“ rozjímá Jiřík. „Mu stačí jenom dvě vteřiny,“ s jistotou v hlase se na něj obrací Michal, „je přece zázračný, to není normální člověk.“
Chytám se a proberu se třídou smysl Vánoc-narození Ježíška – Božího Syna i jeho obětování se za hříchy světa a zmrtvýchvstání, které znamená vítězství života nad smrtí a dětem sděluji, že Ježíš je duch a zvládne, co lidé sami nemůžou. „Třeba se přemístí v prostoru rychleji než letadlo. Nebo zázračně někoho obdaruje, ovšem o Vánocích se jedná o spolupráci s rodiči a dalšími,“ vysvětluji, což děti přijímají v pohodě.
Zatímco školáci i o přestávce přemýšlejí, co vše dalšího může Ježíš zvládnout a běhají za mnou se všemožnými dotazy, vbíhá mi skoro do náruče kolegyně Maruš a naříká, že se jejím žáčkům naprosto nevydařili sněhuláčci z ponožek, které hodlala prodávat na školním vánočním jarmarku – a že už na vše kašle a bere na jarmark flašku a bude prodávat štamprle s upletenými miničepičkami. „Je to zajímavý nápad, mohla bys mít docela úspěch,“ snažím se kolegyni povzbudit a začíná mi vrtat hlavou, co vlastně bude prodávat naše třída.
Zazvoní a zahájím tedy hodinu vlastivědy. „Děti, zavřu oči a zapíchnu někam do mapy prst – a vy mi pak o tom místě budete s mapou povídat. Ve kterém kraji zvolené místo leží, která pohoří a řeky v okolí máme a tak dále.“ Zavřu oči a uslyším křik: „Včela, včela!“ Není mi jasné, kde se tu teď vzala včela, ale zásadní je žáky uklidnit. „Koukněte, jak je malá proti vám, musíte jí připadat jako obři, ona se vás možná bojí tak 100x víc než vy jí. Sedněte na místo, zavřete pusu a já ji jdu chytit,“ promluvím k dětem. Všichni se usadí a sledují můj lovecký úspěch. Po nějaké chvíli se vskutku podaří včelku chytit – ovšem do batohu od Gábinky. Gábi vypadá docela odkrveně – zbělala jako stěna. „Neboj, Gábčo, vezmu batoh na chodbu, včelu vypustím ven a vrátím ti batůžek bez včelky,“ uklidňuji ji.
Včelu vyřeším a vracíme se k vlastivedě. „Paní učitelko, mám na mapě sliz, nekdo mi ho tu musel dát,“ ozývá se Rosťa a sliz zkoumá. „Myslím, že to je Věrčin,“ hodí po ní rukavici a podle mého očekávání Věrku rozčílí. „Já nemám růžový sliz, já mám dnes červený,“ brání se s nasazením a Rosťa nepolevuje: „Tak pak by to mohl být sliz Barči,“ hodí oko po Barušce a ta po něm rovnou svůj narůžovělý sliz. A to je příliš. Vyvádím oba za dveře a s každým osobně pohovořím.
Po pár minutách se vracíme opět k vlastivědě, načež se ozve školní rozhlas. Bude třeba vyslat zástupce parlamentu, kteří budou jednat v tělocvičně o dni zvířat. Děti reagují velmi nadšeně: „Já bych vzal všechny 4 naše vlčáky, paní učitelko, jednomu by bylo líto, že druhý byl ve škole,“ má jasno Michal. „Já bych se domluvila, jestli mi taťka převeze malé akvárium,“ tváří se natěšeně Jůlinka. „Chtěl bych vzít červený včelí úl, ale to asi nepůjde,“ vkládá Robert hlavu do dlaní a já pomyslím na to, že po dnešní anabázi s včelkou by úl fakt sedl.
Zazvoní. Končí hodina a začíná přestávka – a tak pořád dokola. Kolotoč, na kterém je radostný výskot a někdy je vám taky špatně od žaludku. Odjedete svoje kola a pak sesednete...
Pavla Hermannová
Zažito 3 – Na houbách
Netušila jsem, že tatínek umí tak rychle a tak vysoko vyskočit. Ani jsem nevěděla, že má takové rozpětí nohou. Dodnes ho podezírám, zda v dětství vrcholově nedělal atletiku...
Pavla Hermannová
Zažito 2 – Svatební cesty
Na posvatební cestu nemusíte jet nutně s partnerem, jedinečné zážitky nasbíráte i s babičkou. A s manželem na cestě na vás pak čekají zážitky, které by vás vskutku nenapadly.
Pavla Hermannová
Zažito 1 – Rodinná dovolená
Ne vždy je dovolená větší pohoda, než obyčejný pobyt doma. Ovšem můžete si dovézt jedinečný zážitek a někam vás to posune.
Pavla Hermannová
Můj Izrael 12
Jsme lehce rozrušení, ale těžko říct, z čeho. Nevíme, zda větší roli hrají cestovní záležitosti, nebo opuštění Izraele. Neopouští se vůbec lehce!
Pavla Hermannová
Můj Izrael 11
Ztratit se na silvestra v Jeruzalémě na nádraží? Žádný problém! Ještě, že je tady i dnes taková pohoda...
Pavla Hermannová
Můj Izrael 10
Izrael je jedinečný každého dne a za každého počasí. A mám dojem, že kdo jednou nasaje jeho vůni, touží stále přičichovat.
Pavla Hermannová
Můj Izrael 9
Dlouhé sluneční paprsky prosvítající otevřeným oknem se nám vrtaly pod kůži a ve světle slunce to slušelo i pavoukovi spouštějícímu se z lustru.
Pavla Hermannová
Můj Izrael 8
Je před námi další zvláštní izraelská sobota – šabat. Tentokrát poměrně chladná a deštivá. Uvidíme, co nám přinese...
Pavla Hermannová
Můj Izrael 7
Izrael je země vyvolená. Přijde čas a na Zem podle Bible sestoupí Ježíš a vezme s sebou ty, kteří jej přijali. Ježíš si vybral pro svůj návrat Olivovou horu. Chodit po Izraeli má specifickou atmosféru a půvab ve vichru i v dešti.
Pavla Hermannová
Můj Izrael 6
I v dešti to je v Izraeli zajímavé a čas zde lze prožít naprosto jedinečně. Využíváme každé možné hodiny k poznávání této osobité země a jsme vděčni za všechny její dary.
Pavla Hermannová
Můj Izrael 5
Pátý den v Izraeli. Co přinese? Vůbec netušíme, ale nebojíme se tady ničeho. Zvláštní, nadpřirozený klid nás zde neopouští...
Pavla Hermannová
Můj Izrael 4
Jednoho dne k nám darem od milých lidí přišly letenky, zajištěné ubytování a trocha peněz na život v Izraeli. A tak jsme s manželem sbalili pár věcí a do Izraele vyrazili.
Pavla Hermannová
Můj Izrael 3
Jednoho dne k nám darem od milých lidí přišly letenky, zajištěné ubytování a trocha peněz na život v Izraeli. A tak jsme s manželem sbalili pár věcí a do Izraele vyrazili.
Pavla Hermannová
Můj Izrael 2
Jednoho dne k nám darem od milých lidí přišly letenky, zajištěné ubytování a trocha peněz na život v Izraeli. A tak jsme s manželem sbalili pár věcí a do Izraele vyrazili.
Pavla Hermannová
Můj Izrael 1
Jednoho dne k nám darem od milých lidí přišly letenky, zajištěné ubytování a trocha peněz na život v Izraeli. A tak jsme s manželem sbalili pár věcí a do Izraele vyrazili.
Pavla Hermannová
Z deníku učitelky základní školy 17
?Poprchávalo už od rána. Cestou k autu jsem si natrhla punčochy suchým zipem na tašce a zavřela jsem si ve spěchu prst do dveří auta.
Pavla Hermannová
Z deníku učitelky základní školy 16
O kreativitě školního personálu, čočce s mlékem a detektivním pátrání. Zkrátka další pozoruhodný den ze života učitelky.
Pavla Hermannová
Z deníku učitelky základní školy 15
Tak jsme znova na startu, po prázdninách relativně odpočatí a připravení na nový rok. Co přinesl první školní den?
Pavla Hermannová
Z deníku učitelky základní školy 14
Synkové si toho dne hráli v naší domácí ZOO a potřebné práce se mi podařily zvládnout rychleji. Chystala jsem se do postele, netušila jsem ovšem, co mi zanedlouho poletí hlavou...
Pavla Hermannová
Z deníku učitelky základní školy 13
Přichází žáky i učiteli očekávaný poslední školní den. A každý se s koncem školy vyrovnává po svém...
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 33
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1152x