Z deníku učitelky základní školy 10

17. 05. 2019 8:48:27
Čas od času se člověk ve škole dostane do specifických situací – učení jde stranou a řeší se věci neplánované. O to víc si pak ale můžeme klidný výukový den užívat.

...Čas se naplnil a potřebovala jsem pár dnů odpočinout doma s antibiotiky a poléčit dýchací cesty. Možná – abych ten život rozdýchala...a občas každému prospěje školu chvíli nevidět. Tu mi jednoho dne na nemocenské zazvonil telefon: „Je třeba na tvé žáky víc křičet, Pavlo,“ poznala jsem hlas paní zástupkyně a úplně si představovala, jaký má asi vážný výraz. „Shodli jsme se na tom ve škole – tvá třída potřebuje opravdový řev. Jinak tě budou vyčerpávat..,“ pokračovala - a stále držela tón. Chtěla mi patrně touto zajímavou radou ulevit, ale pro mne cesta přes řev nikdy nevedla a doufám nepovede – i když připouštím na cestě bez řevu větší náročnost. “Děkuju, ale nebudu po dětech řvát – nemohu popřít sama sebe,“ oponovala jsem – a myslela na to, že vysvětlování, diskuze, budování vztahu jsou pro mne number one. I když jsou určitě situace - když vám třeba dítě leze pod tramvaj nebo se chystá po divadle nastoupit do autobusu jedoucího opačným směrem - kdy je namístě to nejhlasitější „Vojto, stůj!”. „Budeš řvát,“ dostala jsem neuvěřitelný příkaz a mohla jen zareagovat: „Je mi líto - nebudu.“ Pak následovala série několika souvětí, vyměnily jsme si nějaké sms zprávy a rozloučily jsme se. Následující dny jsem se snažila věnovat léčbě, na dálku probírala s rodiči mých žáků dětské kašlíky, ztracenou papuči a uvolnění žákyně kvůli dovolené na Mallorce, chystala co nejzajímavější písemky a věnovala se budující pedagogické literatuře, doporučené paní ředitelkou.

Po pěti dnech nemocenské jsem nastoupila do práce. “Promluvíme si, Pavlo,“ oslovila mne samotná velká šéfka. Měla na sobě slušivý svetřík a voněla. „Co jste to, prosím vás, prováděla s paní zástupkyní?“ zapíchla do mne opět pohled, jak to měla v dramatických chvílích ve zvyku a ještě vykulila oči. “Já jsem něco prováděla s paní zástupkyní?“ vykulila jsem teď oči já. „No, paní zástupkyně mne kontaktovala a naříkala mi do telefonu, že jste na ni byla v smskách drsná,“ nespouštěla ze mne ředitelka oči. Vzpomínám, že mi v tu chvíli běželo hlavou, že bych se raději věnovala věcem spojeným s učením, ale ještě nebyl pravý čas. Taky mi slovo „drsná” svým způsobem zaimponovalo. „Nemyslím, že bych byla drsná, paní ředitelko – a taky jsem si nezačala. Mohu vám dát klidně nahlédnout do naší sms komunikace – nic drsného tam myslím není,” reagovala jsem a doufala, že mi v této dramatické chvíli neklekla baterka v telefonu. Bylo jasné, že velká šéfka ví všecko, vytáhla jsem tedy naštěstí funkční mobil, vyhledala průkazný materiál a vložila telefon ředitelce do ruky. Zatímco si docela dlouze četla ve zprávách, seděla jsem, koukala na skákajícího ptáka po parapetu a doufala, že toto skvělé sezení brzy skončí. Ptáka si dodnes pamatuji...Vše se ovšem odvíjelo jinak. „Píšete normálně, zdá se mi,“ ukončila ředitelka čtení se závěrem, který mne potěšil a následně mi vysvětlila, že paní zástupkyně má dobré názory a já jsem ji pouze nepochopila. „Tak za hodinku bychom s vámi, Pavlo, udělali poradu,“ sdělila mi ještě ta dobrá a patrně jinými ovlivněná žena. „Holky z prvního stupně přišly během vaší nepřítomnosti na pár věcí, které byste mohla zlepšit. Uděláme kolečko, sednete si mezi nás a budu ráda, když si děvčata vyslechnete..“ Ooo, mé zlaté kolegyně! To je od nich tak krásné! pomyslela jsem si s nadsázkou a pravděpodobné bylo, že šlo o režii hlavně jedné ženy, která měla na škole významné postavení a po dobu nemocenské v mé třídě vyučovala. „Paní ředitelko - je to nutné? Našli jste nějaký závažný problém? Děti nemají znalosti, učivo neodpovídá plánu nebo je snad nekázeň ve třídě?“ zapíchla jsem oči do ředitelky teď já. „Není nic vážného, vše o čem mluvíte, je v pořádku – přesto bych ráda, abyste si argumenty kolegyň vyslechla,“ odpověděla ředitelka rázným tónem a zakmitala nosem. Možná znamení.. “Dobře tedy,“ zareagovala jsem a začala se těšit.

V přízemní učebně bylo ticho a v kruhu seděly všechny mé kolegyně a ředitelka. “Omlouvám se, ale měla jsem dozor v jídelně a musím ještě na wc,“ sdělila jsem ztichlému kroužku a odkráčela. Cestou jsem získávala jistou averzi ke kruhům a rozhodovala se ve výuce upředňostňovat jiné tvary. Když jsem se vrátila, všichni stále seděli mlčky a vypadali, že se snad ani nepohli. Žijí vůbec? Ředitelka se po chvíli ujala slova a a sdělila všem, že jsme se zde sešli, abychom se pobavili o tom, co ještě může Pavla ve třídě zkvalitnit. „Tak prosím, kolegyně, vyslechnu si vás, třeba mi pomůžete být dokonalejší“ pobídla jsem všechny své parťačky z prvního stupně.“ „No, myslím, že by měly být po ruce náhradní tužky pro děti,“ ozvala se první. „Tužky mám vzadu v kelímku,“ reagovala jsem. „Ale nejsou vidět!“ dozvěděla jsem se. „Děti by si měly dávat aktovky dozadu,“ navrhovala opět stejná kolegyně. “ Může být, ale háčky na aktovky jsou u lavic proto, aby tam ty aktovky mohly viset - tak bych řekla, že i u lavic to je v pohodě, děti mají všechno po ruce..,“ odpověděla jsem. “Svačinky by neměli žáci mít pod lavicí, ale vzadu na okně,“ vznesla originální nápad opět první kolegyně. „A mají moc sešitů – do jazyka českého i do matematiky dva?“ poznamenala po chvilce další švarná učitelka. Něco málo jsem ještě vypustila z pusy a zeptala se i jich, jestli viděly, že by byl v té třídě nějaký vážný problém. „To ne,“ slyšela jsem od všech a přemýšlela, nač se děje toto všecko. Jakákoli případná inspirace se dala předat bez šou, lidsky..Po parapetu poskakovali už dva ptáci a mne napadlo, zdali si tu nechtějí stavět hnízdo. Že bych je včas varovala..Ředitelka nakonec toto svérázné sezení patrně z rozpaků zakončila vtipem, kterému jsme se všechny učitelky zasmály a šla jsem domů.

Přicházím domů vyšťavená a výuka byla kvůli podružnostem opět oslabená. Danek hlásí, že mi králík rozkousal ucho od hnědé kabelky, kterou jsem nechala po návštěvě ležet na zemi. Králík má dlouhé drápky – bude možná třeba jet na veterinu. „Mám umět na zítra tu sonátu,“ připomíná syn a já doufám, že s ním muž zajde ke klavíru k babičce do přízemí. „Už jsem to zkoušel u babičky sám, ale babička mi do toho pořád zpívala, nešlo hrát,“ potěší mne. Chystám večeři a potřebnosti na zítra, načež volá babička zespodu, že nám opět utekl pes a bude třeba lépe zabezpečit branku. Aspoň si pes na svobodě užije – přeji mu útěk – ale jistě musíme psa i branku pořešit. Uvědomuji si, že jsem zapomněla vyhodnotit dva individuální plány pedagogické podpory, podle mne dost zbytečné výplody poslední doby – pokud chce učitel např. poslat dítě do poradny s podezřením třeba na dysgrafii nebo dyslexii, musí stvořit tříměsíční plán pro to dítě a zahraje si na odborníky – spec. pedagoga i psychologa a jakože zkoumá, zdali se vše s dítětem nezlepší, když poběží pod spec.plánem, který učitel na vodě uvaří. To musel vymyslet někdo geniální! No ale co by člověk pro děti neudělal? Když chce, aby byly odborně vyšetřeny..Tak s chutí do toho! Králík na mne kouká a tváří se, jako by byl pravý čas kabelku povečeřet a kdybych mu nachystala na druhý den další - bylo by to nejvíc fajn. V akváriu se prohánějí tiché ryby s vážnými výrazy a já zauvažuji nad tím, zdali neopustit práci s lidmi a nejít dělat do ZOO. Ale ještě to ve škole zkusím...

Autor: Pavla Hermannová | pátek 17.5.2019 8:48 | karma článku: 29.71 | přečteno: 1629x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Poezie a próza

Václav Kunft

Velký pátek

Otevírání hor a vydávání pokladů nemá nic společného s křesťanským Velkým pátkem. Je to stará pohanská tradice spojená s příchodem jara. Mytologické téma je smrt a znovuzrození.

29.3.2024 v 11:12 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 35 | Diskuse

David Snítilý

... a co je vlastně normální aneb nudné vztahy

„A je sexy ten Váš kamarád?“ provokovala Marka Tereza. „Ne tak jako já," kasal se Marek. „Sexy s tímhle pivním mozolem?" poukázala na jeho zvětšujícího se milana. „To není pupek, to je charisma," oponoval nádherné femme fatale.

29.3.2024 v 7:40 | Karma článku: 9.79 | Přečteno: 141 | Diskuse

Alena Bures

Recenze - Martina Boučková: Šílená babička

Rodiče si nevybereš. Ale to koneckonců ani děti. A mít mírně šílenou matku je někdy k vlastnímu zešílení, ale někdy....

28.3.2024 v 17:24 | Karma článku: 8.83 | Přečteno: 154 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti

Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.

27.3.2024 v 12:58 | Karma článku: 15.26 | Přečteno: 204 | Diskuse

Iva Marková

Ženy

....................................................................................................

26.3.2024 v 22:53 | Karma článku: 9.54 | Přečteno: 199 | Diskuse
Počet článků 33 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1152

Učitelka – vdaná, 1 manžel, 2 děti, želva, králík, Bible a jiné knížky, které králík nesežral. 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...